|
|
Stopy jako ukazatele vlastností homininů a anatomicky moderních lidí
Morvová, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Makajevová, Eliška (oponent)
Práce se zabývá studiem stop anatomicky moderních lidí a jejich předků - homininů. Srovnáváme otisky nohou anatomicky moderního člověka a šimpanze Bonobo (Pan paniscus) a shrnujeme jejich charakteristické rysy, které využíváme při určování původců fosilních stop. Sledujeme vztah mezi anatomií nohy, především přítomností či absencí klenby nožní, způsobem lokomoce a výsledným tvarem stopy. Dále se zabýváme otázkou, zda je možné ze stop vyčíst také rychlost chůze, výšku a hmotnost jedinců, kteří po sobě stopy zanechali. Zaměřujeme se na standardní techniky běžně používané při výzkumu stop, ale shrnujeme také výsledky moderních metod. Na závěr se věnujeme popisu nalezišť stop, jako jsou např. Laetoli a Ileret. Pomocí výše zmíněných metod se snažíme zrekonstruovat vlastnosti a tělesné parametry původců nejznámějších fosilních stop.
|
|
|
Skeletální adaptace na bipední lokomoci a jejich možný vliv na poranění kolenního kloubu
Karban, Tomáš ; Kautzner, Jakub (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je popis změn lokomočního vzorce u předků člověka, které vedly k habituální bipedii. Dále jsou zkoumány skeletání adaptace a změny funkce určitých částí těla, které byly ovlivněny bipedií. Práce sezaměřuje na adaptace, které mohou svou změnou ovlivňovat fungování kolenního kloubu, ať už přímo změnou anatomických struktur v oblasti kolena, tak nepřímo například zvýšením nápětí svalů a šlach v důsledku přenosu hmotnosti na dolní končetinu. Dané adaptace jsou pak kritériem pro hodnocení jejich možného vlivu na vznik typických poranění kolenního kloubu u moderního člověka. Klíčová slova Bipedie, lokomoce, člověk, šimpanz, poranění, kolenní kloub, koleno, adaptace, evoluce, anatomie
|
|
| |
|
| |
|
|
Komunikační dovednosti lidoopů s lidmi
Valterová, Bára ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Tato práce je literární rešerší, zabývající se schopností lidoopů komunikovat nejen uvnitř vlastního druhu, ale především mezidruhově - s lidmi. Jejím cílem je popsat úroveň schopnosti lidoopů komunikovat s lidmi a rovněž představit různé metody, podle kterých jsou lidoopi vedeni ke komunikaci s člověkem. Začátek práce je věnován systematice nadčeledi Hominoidea a charakteristice jejích jednotlivých skupin s důrazem na jejich specifické chování. Další část se týká úrovně vyspělosti jejich vnitrodruhové komunikace a jejich schopnosti logicky přemýšlet. Hlavní část práce představuje podrobné studium jednotlivých experimentálních projektů, zabývajících se schopnostmi lidoopů komunikovat s lidmi. Jedná se o projekty zaměřené na výuku mluvené řeči (např. projekt Gua), zaměřené na výuku uměle vytvořených jazyků (např. projekt Sarah), zaměřené na výuku znakového jazyka (např. projekt Washoe). Studované projekty ukazují, že přinejmenším někteří lidoopi jsou v zajetí schopni pasivně rozumět angličtině a aktivně používat znakový jazyk či jazyk používající grafické symboly. V rámci těchto jazyků jsou schopni ovládnout stovky znaků, pravděpodobně používat jednoduchou gramatiku, tvořit věty s více než třemi slovy, samostatně vytvářet nové pojmy, kategorizovat, používat metafory, vtipy a klam. Z fyziologických i...
|
|
|
Stopy jako ukazatele vlastností homininů a anatomicky moderních lidí
Morvová, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Makajevová, Eliška (oponent)
Práce se zabývá studiem stop anatomicky moderních lidí a jejich předků - homininů. Srovnáváme otisky nohou anatomicky moderního člověka a šimpanze Bonobo (Pan paniscus) a shrnujeme jejich charakteristické rysy, které využíváme při určování původců fosilních stop. Sledujeme vztah mezi anatomií nohy, především přítomností či absencí klenby nožní, způsobem lokomoce a výsledným tvarem stopy. Dále se zabýváme otázkou, zda je možné ze stop vyčíst také rychlost chůze, výšku a hmotnost jedinců, kteří po sobě stopy zanechali. Zaměřujeme se na standardní techniky běžně používané při výzkumu stop, ale shrnujeme také výsledky moderních metod. Na závěr se věnujeme popisu nalezišť stop, jako jsou např. Laetoli a Ileret. Pomocí výše zmíněných metod se snažíme zrekonstruovat vlastnosti a tělesné parametry původců nejznámějších fosilních stop.
|
|
| |
host ::
RSS.